Obezita a digitální média

Domů / Digitální média / Obezita a digitální média
Obezita a digitální média

Obezita patří podle WHO mezi 10 nejzávažnějších zdravotních problémů současné společnosti.  Její fyziologickou příčinou je nadměrný nárůst tukové tkáně, jejíž množství v těle je v současné době měřitelné za pomoci přístrojů.


Problémy, které mohou digitální média způsobovat, nebo k nim nějakým způsobem přispívají lze rozdělit na fyziologické, psychologické a ty které se nějak projevují v rovině sociologie jedince. Díky systému jak působí na lidský mozek se pak mluví o digitální droze, digitální demenci a podobně. V tomto článku se pak seznámíme s problematikou známou pod pojmem obezita.

Body Mass Index – BMI

Orientační způsob měření obezity spočívá ve výpočtu BMI (Body Mass Index) který lze vypočíst jako poměr hmotnosti v kg a kvadrátu výšky v cm.

Obezita - Vzorec pro výpočet BMI - stanovení případného stupně obezity
Obezita – Vzorec pro výpočet BMI – stanovení případného stupně obezity

Normální váhu pak mají osoby s BMI 18,5 až 24.9, nadváhu s BMI 25 až 29,9 a osoby s BMI nad 30 pak trpí některou z forem obezity. Tento postup však není směrodatný pro každého, například u sportovců, nebo těhotných žen svou vypovídací hodnotu ztrácí.

Obezita - Tabulka BMI - stanovení případného stupně obezity
Obezita – Tabulka BMI – stanovení případného stupně obezity

Podrobnosti na Wikipedii

Aktuální situace

K masivnímu nárůstu počtu obézních osob přitom dochází v USA za posledních 30 let. Dnes tam Nadváhou trpí 70 % dospělých mužů a třetina z nich dokonce obezitou.[1] U nás pak k zhoršení situace došlo zejména po roce 1989, který do naší společnosti přinesl nemalé změny. Uvádí se, že počet obézních lidí na naší planetě se pomalu dorovnává počtu podvyživených a na obou stranách se jedná o zhruba miliardu osob.[2] V obou extrémech pak tyto jevy přinášejí zhoršené pracovní uplatnění a výkonnost, zkrácení produktivního věku a zdravotní problémy.

Proč jsme obézní?

V chudé společnosti jsou obézní bohatí lidé a v bohaté společnosti jsou naopak obézními ti chudí.

Důvody pro epidemický nárůst obezity lze hledat v mnoha příčinách. Problémy jsou řekněme socioekonomické, kdy dochází k stále větší dostupnosti a ekonomické dosažitelnosti kalorií při příjmu potravy, ale na druhou stranu je stále nákladnější tyto nabyté kalorie spotřebovávat, protože naše pracovní uplatnění nám toto umožňují stále méně a cena volného času je pak hodnocena stále výše.

Paradoxem je, že v naší rozvinuté společnosti pak obezitou trpí více lidé s nižšími příjmy, kteří si dopřejí více méně kvalitních potravin a přijímají tak mnohem více prázdných kalorií. Z výzkumu Philipsona a Posnera[3] tedy vyplývá, že v chudé společnosti jsou obézní bohatí a v bohaté společnosti jsou obézními ti chudí.

Mezi další příčiny obezity mohou patřit některé nemoci, užívání určitých léků a podobně, zde však již nemluvíme o běžné obezitě.

A co děti?

Pokud se zaměříme na děti, tak jistou roli mohou hrát genetické dispozice zděděné po rodičích. Mnohem důležitější jsou však návyky, které si děti z rodin přináší.

Velkou roli zde hraje způsob stravování, a to jak ve složení stravy, tak v jejím množství, pravidelnosti nebo v rozložení příjmu potravy v průběhu dne.

Pokud se toto vše podepisuje na váze dítěte není divu, že byla nalezena i souvislost mezi časem, který týdně matka tráví v práci a výškou BMI u jejich dětí. Zde pak děti s menším kontaktem a s více zaměstnanou matkou jsou obezitě vystaveny mnohem více.

V případě tělesné hmotnosti také svou roli hraje stres a nedostatek spánku. V neposlední řadě je zde také množství tělesných aktivit a tím se dostáváme k digitálním médiím.

Obezita a Screen time

S tím, jak u dětí roste hodnota tzv. „screen time“ musí nutně utrpět jiné aktivity. Pokud k tomuto dochází právě na úkor pohybu nebo naopak spánku je nasnadě, že děti, které tráví více času s digitálními médii, budou obezitou mnohem více ohroženi. Vzhledem k tomu, že obezita s sebou přináší mnoho dalších zdravotních komplikací, jako je například diabetes druhého typu, který se přihlásí až ve vyšším věku dítěte, je na rodičích, aby dítěti vytvořili vyvážený režim, který je těchto rizik v budoucnu vyvaruje.

Zimbardo také uvádí, že obézní muži mají dle výzkumů univerzity v Buffalu, mnohem nižší hladinu testosteronu. Pokud se připojí i cukrovka 2. typu, která zhoršuje proudění krve v cévách včetně těch zásobujících pohlavní orgány, jsou problémy s erekcí nasnadě.  Následkem úbytku testosteronu a obezity je i zvýšení hladiny estrogenu, což je další cestou k erektilní dysfunkci a neplodnosti. Podle tohoto autora se tak jedná o dvojitou ránu pod pás.[4]

Doporučení

Obezita tedy ohrožuje ve spojení s nadužíváním digitálních médií zejména ty, kteří s digitálními médii tráví příliš mnoho času a to zejména na úkor pohybu nebo paradoxně i spánku. Stejně tak jsou ohroženi příliš náruživí hráči, kteří díky digitálním médiím jí méně pravidelně.

Mezi zdravá doporučení tedy patří: Výpočetní technika patří do denního programu dítěte, pokud odpovídající čas v daném dni věnuje dítě i pohybu. U dětí by však rozhodně jejich screen time neměl překročit dvě hodiny za den. Rodiče by neměli zapomínat, že riziko obezity není jediné a dalším se budu i nadále na tomto blogu věnovat.


[1] ZIMBARDO, Philip a Nikita D. COULOMBE. Man (Dis)Connected: How Technology Has Sabotaged What It Means to be Male. London, UK: Ebury Publishing, 2015. ISBN 9781846044847. s. 24

[2] ROSIN, Odelia. THE ECONOMIC CAUSES OF OBESITY: A SURVEY. Journal of Economic Surveys [online]. 2008, vol. 22, no. 4, s. 617-647. ISSN 09500804.

[3] ROSIN, Odelia. THE ECONOMIC CAUSES OF OBESITY: A SURVEY. Journal of Economic Surveys [online]. 2008, vol. 22, no. 4, s. 617-647. ISSN 09500804.

[4] ZIMBARDO, Philip a Nikita D. COULOMBE. Man (Dis)Connected: How Technology Has Sabotaged What It Means to be Male. London, UK: Ebury Publishing, 2015. ISBN 9781846044847. s. 26