Spojitost s poruchami spánku

Domů / Digitální média / Spojitost s poruchami spánku
Spojitost s poruchami spánku

Jedním z největších problémů, které s sebou přináší digitální média jsou emise modrého světla, které jsou v průběhu dne neškodné. Zhruba 1,5 hodiny před spánkem se však situace mění.

Homo Sapiens a světlo

Lidský organismus se evolučně vyvíjel za stále stejných a opakujících se podmínek. Ve dne bylo světlo a v noci zase tma. Období mezi světlem a tmou pak provázel západ slunce. Všechny tyto jevy tisíce let ladily nastavení našich organismů a kódovaly tato nastavení do naší DNA.

V průběhu dne byl přitom člověk vystaven všem částem barevného spektra, které definovaly, že má být aktivní. Lovit, sbírat, starat se o pole, a veškeré další živobytí. Ve večerních hodinách, kdy světla ubývalo se měnilo také spektrum, kterému byl lidský organismus vystavován. Ubývalo modré složky spektra a převládala červená. Pokud nastala tma byl čas pro dobu odpočinku. Hlavním zdrojem světla v nočním období našich předků byl přitom oheň. Barevné spektrum ohně je přitom velmi podobné spektru, které vyzařuje zapadající slunce.

Tento neustále se opakující mechanismus pak v našem těle, konkrétně v epifýze spouští produkci hormonu melatoninu. Ten je odpovědný za regulaci spánku a spánkových cyklů. Vše skvěle fungovalo až do příchodu digitálních médií, zářivek a LED světel.

Spící žena, zdroj: https://www.maxpixel.net/Sleep-Woman-People-2537324
zdroj: https://www.maxpixel.net/Sleep-Woman-People-2537324 Licence CC0 Public Domain

Spánek až na druhém místě

Obecně doporučováno je věnovat spánku mezi 7–8 hodinami denně. Potřeba různých jedinců je však rozdílná a může být kratší, než je uvedená ideální a zároveň může být i delší.

V současné době je trendem spíše zkracovat dobu trávenou v posteli. Tento trend je dán tím, že více času věnujeme práci a zábavě. Výrazným zlodějem spánku se ale stala i média, kterým lidé věnují své večery. Je lhostejno, zda se jedná o televizi, herní konzole, nebo čas strávíme brouzdáním po internetu, případně ve společnosti svítícího smartphonu. Užívání digitálních médií je pak škodlivé zejména poslední hodinu až hodinu a půl před spánkem. Způsobuje totiž pozdější usínání a prodlužování času mezi ulehnutím a usnutím. Spánek je tak kratší a častěji přerušovaný. Spitzer přímo uvádí studii poukazující na souvislost mezi časem stráveným s digitálními médii a spánkovou latencí, tedy pozdním usínáním u mladistvých. Dochází tak v přímé souvislosti s digitálními médii ke spánkovému deficitu[1].

Další zmiňovanou je i belgická studie, které se zúčastnilo 1 656 žáků ve věku okolo 13 let. Bylo díky ní zjištěno, že pouze okolo 38 % zúčastněných nepoužívá telefon po ulehnutí do postele, tzv. „after light out“. Na základě toho byla později zjištěna větší únava v průběhu dne právě u dětí, které se mobilnímu telefonu věnovaly těsně před spánkem. Vzhledem k věku dětí sice mohla být únava způsobena i jinými faktory, nicméně pravděpodobnost denní únavy rostla s dávkou používání mobilního telefonu.[2] Podobných studií s podobnými závěry pak je Spitzer uvádí ještě několik.

Mechanismy narušování spánku

Mechanismy narušování spánku jsou pak k dispozici hned tři.

Nespím a hraji hry, věnuji se sociálním sítím…

První je jednoduchý a je způsoben nahrazením doby určené spánku jiné činnosti. Zde samozřejmě nemusí být na vině vždy digitální nebo elektronická média, nicméně právě ta jsou pasována do role nejčastějších narušitelů.

Trocha adrenalinu

Druhý mechanismus je způsoben faktorem rozrušení. Způsobuje ho zjištění nepříjemné zprávy, například při procházení statusy na Facebooku narazíte na hanebnost, kterou provedl nebo prohlásil váš neoblíbený politik, v televizi jste shlédli napínavý film nebo si jste si dali několik kol oblíbené akční hry. Podobné činnosti způsobí vyplavení hormonů, které mají v našem těle funkci spíše aktivační a je pak samozřejmé, že spánek nepřichází. Spitzer dále uvádí, že podobný efekt má i sociální kontakt, například noční telefonáty. Sociální kontakt má na naše tělo opět spíše povzbuzující účinky a nastavuje naše vnitřní hodiny na dobu aktivity. [3]

Modré světlo

Třetím problémem, který je spojen s používáním přístrojů s obrazovkou ve večerních hodinách je působení modré složky světla na náš organismus. Tento mechanismus je již dlouho znám a využívá se například ve školních učebnách, kde jsou instalovány zářivky s bílím světlem. To má v sobě mnohem větší složku modré barvy a způsobuje omezení tvorby melatoninu, tedy spánkového hormonu. Melatonin je v našem těle přirozeně produkován a řídí tak naše vnitřní hodiny. Večer, když přichází čas odpočinku pak pomáhá s usínáním. Modré světlo však produkci melatoninu blokuje a využívání chytrých telefonů, tabletů a podobných přístrojů v podobě elektronických čteček knih pak způsobuje horší usínání.

Další informace o této problematice je možné najít na stránkách: http://www.luxvitaest.cz/

Rozhovor s Hynkem Medřickým o modrém světle:

Výrobci této elektroniky na tyto poznatky reagují tvorbou aplikací, které dokáží nastavit display tak, aby bylo vyzařování modrého světla eliminováno. Společnost Apple tuto funkci zařadila přímo do operačního systému užívaného v přenosných zařízeních.

Zločin páchaný na vlastním tělě

Kdo se pomocí digitálních médií okrádá o spánek se tak dopouští zločinu na svém těle. Nedostatek spánku je v tomto ohledu spojován s nedostatečným uvolňováním inzulinu, a tedy s nerovnováhou v hospodaření s cukry. To může vést k cukrovce a zároveň může být spojeno s nadměrným pocitem hladu. Následné přejídání vede k obezitě i proto, že tělo se snaží chybějící energii načerpat jinak.[4]

K tomu se mohou přičíst i poruchy pozornosti spojené s únavou, u mužů nechuť k sexu, případně oslabení imunity a získáváme další dílek do skládanky spojitosti digitálních médií a civilizačních chorob objevujících se v posledních letech.

Doporučení:

  • Vyvarovat se používání digitálních médií 1,5 hodiny před usnutím, respektive 9,5 hodiny před budíčkem.
  • Používat filtr modrého světla v podobě aplikace, nebo nastavením přístroje.
  • V ložnici používat jen zdroje světla odpovídajícího spektra.
  • Žádné digitální přístroje v ložnici. Místo buzení mobilem použijte raději budík.
  • Neusínejte u televizoru.
  • Děti raději nechají mobil apod. na noc mimo svůj pokoj.

[1] SPITZER, Manfred. Kybernemoc!: Jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. 1. el. vyd. Brno: Host-vydavatelství, 2016. ISBN 978-80-7491-856-8. s. 155

[2] SPITZER, Manfred, ref. 60. s. 158

[3] SPITZER, Manfred, ref. 60. s. 160

[4] SPITZER, Manfred. Digitální demence. 1. vyd. Brno: Host-vydavatelství, 2014. ISBN 978-80-7294-872-7. s. 235